Mateřská škola je situovaná do centra menší horňácké obce Louka, do malebného prostředí Bílých Karpat. V současné době je dvoutřídní. Provoz v budově této vesnické školy byl zahájen 1. ledna 1993. V roce 2016–2017 proběhla celková vnitřní rekonstrukce MŠ a kuchyně, která byla financována z dotací EU a zřizovatele.

Vnitřní uspořádání mateřské školy je rozděleno na dvě třídy a provozní část mateřské školy. V suterénu jednopatrové budovy je umístěna 1. třída, šatny a sociálním zařízením, které je po rekonstrukci. Dále se zde nachází kotelna na plynové vytápění a kuchyň, včetně svého zázemí. Suterén školy je opatřen ještě dalším vchodem, který využívají pracovnice školní jídelny k výdeji jídla důchodcům, pro které se v naší školní kuchyni připravují obědy. V 1. patře je velká a prosluněná 2. třída, se sociálním zařízením, lehárnou, sušárnou a prádelnou, kancelář vedoucí učitelky a kancelář učitelek.

Školní zahrada, která budovu obklopuje, je z části osetá trávou, na jihozápadní straně pečují děti a zaměstnanci o malou bylinkovou zahrádku. Víceúčelový kopec využíváme celoročně, nejvíce však v zimě k sáňkování a bobování. Okolo plotu byly za pomoci personálu školy, dětí a rodičů vysázeny jehličnany, buxusy, a trávy, které plní funkci poznávací, estetickou a tvoří přírodní zeď, která snižuje hlučnost a prašnost a plní rovněž funkci zastiňovací. Při pohybových aktivitách využíváme kovové i dřevěné herní prvky, které máme na zahradě od roku 2010, kdy proběhla její obnova. Prostorný altánek dětem poskytuje stín a tolik potřebné soukromí, jak k tvořivým, tak k výtvarným hrám. Pískoviště je opatřeno ochrannou sítí, která zabraňuje znečišťování písku zvířaty padajícím listím a jinými nečistotami.

Protože žijeme na vesnici v blízkém vztahu s přírodou, tak i zaměření třídního vzdělávacího programu je spjato s pobytem dětí v přírodě. Proto je našim dlouhodobým záměrem přirozené poznávání přírody a aktivní přístup k ochraně životního prostředí.

Od 1. ledna 2003 přešlo naše předškolní zařízení do právní subjektivity a stalo se součástí zdejší ZŠ. Má nový název – Základní škola, Louka, okres Hodonín, příspěvková organizace.

Přáním obou škol je úspěšný přechod dětí z mateřské do základní školy, ve školním roce 2005/ 2006 byla škola přejmenována a v současné době nese název Základní škola a mateřská škola Louka, okres Hodonín, příspěvková organizace.

3. PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ

3.1. Věcné podmínky

Mateřská škola má 2 třídy, místnosti jsou dostatečně vysoké, světlé. Prostorové řešení denních místností umožňují skupinové i individuální činnosti dětí.
Samostatná místnost pro odpočinek a pro výtvarnou činnost.
Židle a stoly ve 2. třídě jsou přizpůsobeny výšce dětí, ale je třeba vyměnit židle a stoly v 1. třídě
Dětský nábytek, zdravotně hygienické zařízení (umývárny, toalety) i vybavení pro odpočinek dětí (lůžka) jsou přizpůsobeny antropometrickým požadavkům, jsou zdravotně nezávadné a bezpečné a jsou estetického vzhledu. Odpovídají počtu dětí. Ve třídách je nový nábytek, který slouží k uložení hraček a pomůcek.
MŠ je vybavena žíněnkami, ribstoly, skluzavkou, pol. stavebnicí, psychomotorické padáky, aj.
Všechny hračky dosud jsou umístěny v otevřených policích do výše očí dětí
Hračky jsou pravidelně doplňovány a obměňovány
Ve třídě je dostatek společenských, didaktických a konstruktivních her. Hračky pro námětové hry potřebujeme doplnit.
Děti mají možnost hrát si a tvořit s různými druhy materiálu – v pískovně /písek, voda/
Prostředí je upraveno tak, aby dětské práce byly přístupné dětem i rodičům
Dětské výtvarné práce tvoří výzdobu všech prostor
Na budovu mateřské školy bezprostředně navazuje zahrada
Vnitřní i venkovní prostory MŠ splňují bezpečnostní a hygienické normy.

3.2. Životospráva

Dětem je poskytována plnohodnotná a výživná strava dle předpisů.
Po dohodě s rodiči je dětem nejdříve nabídnuta plnohodnotná strava, a pokud dítě odmítne, takzvaná suchá varianta stravy.
Je dodržována správná technologie přípravy s vyhodnocením kritických bodů a alergenů
Je zajištěn pitný režim dětí – děti se obsluhují samy
Denně jsou dětem podávány ovocné a zeleninové mísy v průběhu celého dne
Mezi jednotlivými jídly jsou dodrženy doporučené 3hodinové intervaly
Do jídla děti nejsou nuceny, ale je snaha, aby děti jídlo alespoň ochutnaly
Děti stolují společně
Je zajištěn pravidelný denní režim dne, který je však současně flexibilní a umožňuje organizaci činností dětí přizpůsobit aktuální situaci
Rodiče přivádějí děti do 8. hodin, ale mají možnost přivádět děti kdykoliv podle svých potřeb /návštěva zubní lékařky apod./
Děti jsou každodenně a dostatečně dlouho venku, vždy však s ohledem na okamžité povětrnostní podmínky a kvalitu ovzduší – silný vítr, mráz, déšť
Je zabezpečen dostatek volného pohybu, ale i relaxace
Potřeba spánku je řešena individuálně
Učitelky svým zdravým životním stylem poskytují dětem přirozený vzor

3.3. Psychosociální podmínky

Děti i dospělí se cítí v prostředí MŠ dobře, spokojeně, jistě, bezpečně
Rodičům nově příchozích dětí je nabízen adaptační režim dle možností a zájmu rodičů, ale tak, aby nebyl dlouhodobě narušován chod MŠ
Všechny děti mají shodná práva, stejné možnosti i povinnosti, nikdo není znevýhodňován ani protěžován
Je dodržováno pravidlo: Jakékoliv projevy nerovnosti, podceňování a zesměšňování dětí jsou nepřípustné a do mateřské školy nepatří
Zaměstnanci respektují potřeby a přání dětí
Děti jsou seznamovány s jasnými pravidly chování ve skupině tak, aby se ve třídě tvořil kolektiv dobrých kamarádů, kteří se mají rádi, umí se omluvit a vzájemně si pomáhají
Osobní svoboda a volnost dětí je respektována do určitých mezí vyplývajících z pravidel soužití stanovených dětmi a učitelkami
Převažuje pozitivní hodnocení a pochvala dětí
Děti jsou vedeny k pracovitosti, nebojácnosti a samostatnosti
Učitelky věnují dostatečnou pozornost vztahům ve třídě, nenásilně tyto vztahy ovlivňují prosociálním směrem – prevence šikany

3.4. Organizace chodu MŠ

Provoz školy odpovídá požadavkům rodičů
Denní řád je dostatečně pružný, umožňuje pružně reagovat na individuální možnosti dětí a jejich aktuální potřeby.
Denní nabídka vždy obsahuje pohybové aktivity – ranní cvičení, pohybové chvilky
Spontánní a řízené činnosti jsou v denním programu vyváženy
Činnosti jsou propojeny a vzájemně na sebe navazují
Aktivity jsou organizovány tak, aby podněcovaly vlastní aktivitu, experimentování dětí
Zaměstnanci neomezují samostatnost dětí, ale poskytují jim svou pomocí potřebné zázemí a pocit bezpečí
Děti mají možnost účastnit se individuálních činností, společných činností v malých i velkých skupinách i frontálních činností
Rozčlenění denní místnosti na jednotlivé sektory, zajišťuje dětem při hrách klid a soukromí
Používání toalet je diferencováno dle pohlaví dětí
Starší děti jsou podněcovány k aktivitě při pomoci mladším dětem jak v sebeobsluze, tak při hrách a úklidu, odměnou jim je pak delší doba na hry a pochvala

3.5. Řízení mateřské školy

Povinnosti, pravomoci a úkoly všech pracovníků jsou dány pracovními náplněmi
Ředitelka ZŠ a MŠ společně s vedoucí učitelkou MŠ podporuje a motivuje zaměstnance k týmovosti, vzájemné spolupráci a spoluúčasti na rozhodování o zásadních otázkách školního programu.
Pro informování rodičů slouží nástěnky, letáky a vymezené poutače na chodbách mateřské školy.
Třídní vzdělávací program vypracovávají všechny pedagogické pracovnice

3.6. Personální a pedagogické zajištění

Všechny učitelky mají předepsanou odbornou kvalifikaci a pracují na základě pracovních náplní a respektují stanovená pravidla mateřské školy
Učitelky se sebevzdělávají pomocí odborné literatury, PC a zúčastňují se odborných seminářů pořádaných akreditovaným zařízením
Učitelky jednají v souladu se společenskými pravidly a profesionálním způsobem při péči o děti a komunikaci s rodiči
Přímá pedagogická činnost učitelek je zabezpečena překrýváním v rozsahu minimálně 2,5 hodiny
Pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami je zajištěno vzdělávání speciálním pedagogem, logopedická péče logopedickou asistentkou a grafomotorická péče.

3.7. Spoluúčast rodičů

Rodiče mají možnost podílet se na dění v mateřské škole, účastnit se dle svého zájmu různých programů a her svých dětí – dětský den, besídky v MŠ, grafomotorické kurzy atd.
Spolupráce mezi rodiči a MŠ funguje na základě partnerství
Pedagožky plně respektují soukromí rodiny a zachovávají diskrétnost
Rodiče vstřícně spolupracují při organizování i mimoškolních společenských akcí – jako jsou karnevaly, besedy pro důchodce, vítání nově narozených občánků, kdy se aktivně podílejí na přípravě vhodných kostýmů
Učitelky informují rodiče o prospívání jejich dětí, domlouvají se s rodiči o další výchově

4. VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI

Dítětem se speciálními vzdělávacími potřebami je dítě, které k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění a užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. Tyto děti mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření z výčtu uvedeného v § 16 školského zákona. Podpůrná opatření realizuje mateřská škola.

Podpůrná opatření se podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti člení do pěti stupňů. Podpůrná opatření prvního stupně uplatňuje mateřská škola i bez doporučení školského poradenského zařízení na základě plánu pedagogické podpory (PLPP). Podpůrná opatření druhého až pátého stupně lze uplatnit pouze s doporučením ŠPZ. Začlenění podpůrných opatření do jednotlivých stupňů stanoví Příloha č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb.

4.1. Pojetí vzdělávání dětí s přiznanými podpůrnými opatřeními

Stanovené rámcové cíle i očekávané výstupy ŠVP jsou pro všechny děti společné. Při plánování a realizaci vzdělávání dětí s přiznanými podpůrnými opatřeními má pedagog na zřeteli fakt, že se děti ve svých individuálních vzdělávacích potřebách a možnostech liší. Účelem podpory vzdělávání těchto dětí je plné zapojení a maximální využití vzdělávacího potenciálu každého dítěte s ohledem na jeho individuální možnosti a schopnosti. Při vzdělávání dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami pedagog zahrnuje do svých vzdělávacích strategií podpůrná opatření.

Důležitou podmínkou úspěšnosti předškolního vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami je nejen volba vhodných (potřebám dětí odpovídajících) vzdělávacích metod a prostředků, které jsou v souladu se stanovenými podpůrnými opatřeními, ale i uplatňování vysoce profesionálních postojů učitelů i ostatních pracovníků, kteří se na péči o dítě a jeho vzdělávání podílejí. Rozvoj osobnosti dítěte s přiznanými podpůrnými opatřeními závisí na citlivosti a přiměřenosti působení okolí mnohem více, než je tomu u dítěte, které není ve svých možnostech primárně omezeno.

Při vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami spolupracuje učitel úzce s rodiči a dalšími odborníky, využívá služby školských poradenských zařízení

Podpůrná opatření 1. stupně

Má-li dítě obtíže při vzdělávání, škola zpracuje plán pedagogické podpory dítěte /PLPP/, který zahrnuje mj. popis obtíží a speciálních vzdělávacích potřeb žáka a podpůrná opatření prvního stupně; plán pedagogické podpory bude vyhodnocen nejpozději po třech měsících. Podkladem pro zpracování PLPP je ŠVP.
PLPP viz příloha č. 1
Nebude-li poskytování podpůrných opatření prvního stupně postačující, doporučí škola vyšetření dítěte ve školském poradenském zařízení. Zprávu z vyšetření obdrží zákonní zástupci dítěte, škola dostane doporučení a na jeho základě sestaví individuální vzdělávací plán, který obsahuje mj. podpůrná opatření druhého až pátého stupně (dle doporučení školského poradenského zařízení).
Nejsou-li podpůrná opatření dostačující, školské poradenské zařízení vydá doporučení stanovující jiná podpůrná opatření, případně stejná podpůrná opatření vyššího stupně.

Podpůrná opatření 2. - 5. stupně

Od druhého stupně podpory jsou podpůrná opatření stanovována ŠPZ po projednání se školou a zákonným zástupcem dítěte. Pravidla pro použití podpůrných opatření školou a školským zařízením stanovuje vyhláška č. 27/2016 Sb.
Pro děti s přiznanými podpůrnými opatřeními od druhého stupně je podkladem pro zpracování individuálního vzdělávacího plánu /IVP/ doporučení ŠPZ. Na úrovni IVP je možné na (v případech stanovených Přílohou č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb.) V tomto plánu se vzdělávací obsah upraví tak, aby byl zajištěn soulad mezi vzdělávacími požadavky a skutečnými možnostmi dětí, a aby vzdělávání směřovalo k dosažení jejich osobního maxima.
IVP viz příloha č. 2
Úpravy obsahu a realizace vzdělávání žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními od třetího stupně podpůrných opatření jsou předmětem metodické podpory. Pedagogickým pracovníkům je zajištěna metodická podpora formou dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.

4.2. Systém péče o děti s přiznanými podpůrnými opatřeními v mateřské škole

tvorba, realizace a vyhodnocování PLPP u těchto dětí je prováděna na základě pokynu ředitelky školy a za spolupráce s pedagogy, popř. jinými odborníky;
tvorba, realizace a vyhodnocování individuálních vzdělávacích plánů u těchto dětí je prováděna na základě pokynu ředitelky školy a za spolupráce s pedagogy, se SPC, popř. jinými odborníky.

4.3. Podmínky vzdělávání dětí s přiznanými podpůrnými opatřeními

Pro úspěšné vzdělávání těchto dětí škola umožní:

uplatňování principu diferenciace a individualizace vzdělávacího procesu při organizaci činností a při stanovování obsahu, forem i metod výuky;
stanovená podpůrná opatření při vzdělávání dětí;
při vzdělávání dítěte, které nemůže vnímat řeč sluchem, jako součást podpůrných opatření vzdělávání v komunikačním systému, který odpovídá jeho potřebám a s jehož užíváním má zkušenost;
při vzdělávání dítěte, které při komunikaci využívá prostředky alternativní nebo augmentativní komunikace, jako součást podpůrných opatření vzdělávání v komunikačním systému, který odpovídá jeho vzdělávacím potřebám;
spolupráci se zákonnými zástupci dítěte, školskými poradenskými zařízeními a odbornými pracovníky školního poradenského pracoviště, v případě potřeby spolupráci s odborníky mimo oblast školství (zejména při tvorbě IVP.

Pokud zákonný zástupce dítěte přes opakovaná upozornění a vysvětlení důsledků nenavštívil ŠPZ za účelem nastavení podpůrných opatření ve vzdělávání dítěte a způsobil tak dítěti obtíže při vzdělávání /protože škola sama dostatečná podpůrná opatření vytvořit nemůže/ může se škola obrátit na zástupce orgánu veřejné moci (OSPOD) a v souladu se zákonem o sociálně právní ochraně dětí požádat o součinnost.

5. VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH

Škola prostřednictvím kvalitní pedagogické diagnostiky vyhledává mimořádně nadané děti a formou integrovaného vzdělávání a individualizované výuky podporuje rozvoj jejich talentu.

Rozvoj a podpora mimořádných schopností a nadání dítěte je zajišťována:

předkládáním vyššího stupně složitosti nabízených činností
využitím vhodných didaktických pomůcek, materiálů
volbou vhodných metod, forem výuky
individuálním přístupem
nabízenými specifickými činnostmi
spoluprací se ZUŠ

6. ZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ OD DVOU DO TŘÍ LET

Ve dvou letech dítě dobře běhá. To znamená, že se bez obtíží rozběhne, samo se zastaví (a neupadne), obrátí se a běží zpět. Do schodů chodí nahoru i dolů jen s malým přidržením. Míč dovede hodit i kopnout, z kostek staví komín, věž a novinkou je, že kostky i jiné věci řadí za sebou a dělá vlak. Tím nám dává na vědomí, že ve své představivosti ovládá už směr vertikální i horizontální. Čili svislý a vodorovný. S tužkou s vervou nejen čmárá, ale dovede dělat krouživé pohyby, dovede napodobit svislé čáry, ale vodorovné čáry jsou ještě mnohem těžší úkol. Čtení začíná prohlížením obrázků a obracením stránek v knížce. Dítě již má své oblíbené obrázky, stránky obrací jednu po druhé a už dopředu ví, co se v jeho oblíbené knížce, na které stránce objeví.

Z velké části se již nají samo, lžičku umí držet pevně, ale budeme ještě dlouho dokrmovat. To proto, že nezralý nervový systém je rychle vyčerpáván jedním druhem činností, takže mnohdy je dítě unaveno-ne tak tělesně, jako psychicky.

Pije ze skleničky nebo z hrnečku a už se tolik nepobryndá.

Dovede si natáhnout čepičku na hlavu, ponožky na nohy – dovede si ale většinou natáhnout i kalhotky, což je úctyhodný výkon vyžadující vyspělé pohybové souhry.

Dítě ve dvou letech již nevyžaduje tolik přímé péče jako před rokem, zato nároky na hlídání stále stoupají. Je to přirozený důsledek této rychle nabyté, ale v podstatě velmi nezralé samostatnosti.

Dítě začíná mluvit v jednoduchých větách o dvou, třech, čtyřech slovech. Začíná si říkat vlastním jménem a toto odpovídá nově se utvářejícímu vědomí vlastní osoby čili vědomí identity. Potřeba pozitivní identity je jednou ze základních psychických potřeb, které musí být uspokojovány v náležité míře a ve vhodné době (což je náš případ), má-li se lidská osobnost vyvíjet zdravě. Je-li tomu tak, pak člověk s větší pravděpodobností bude sám sebe přijímat jako hodnotnou lidskou bytost – a co víc, bude tak i přijímat druhé lidi, což mu pomůže k uspokojivému společenskému zařazení. Identita je celoživotní záležitost, a tak její základy, které se teď kladou, by měly být zdravé a pevné. Velice na nich záleží, neboť z nich bude nadále vyrůstat stavba celé osobnosti dítěte.

6.1. Podmínky vzdělávání dětí od dvou do tří let

Ráno po příchodu dítěte do mateřské školy projde dítě ranním filtrem. Učitelka zjišťuje od rodičů tyto informace: zda dítě klidně spalo, nestěžovalo si na bolesti (bříška, krku, ucha, zubů), jakou mělo chuť k jídlu, zda mělo stolici – jakou, zda nemá vyrážku, otoky. Dítě se mnohdy v tomto věku neumí samo vyjádřit.

V zájmu dosažení harmonického rozvoje tělesných i duševních schopností je nutné každé dítě dobře znát. Nelze působit na všechny děti stejně, liší se jednak věkovými, ale i individuálními zvláštnostmi. Znalost vývoje dítěte je pro učitelku nezbytná. Dítě se vyvíjí jednak zráním vrozených dispozic, jednak působením vnějšího prostředí. Výchova a vzdělávání dětí v batolecím věku se tedy musí maximálně přizpůsobit vývojovým fyziologickým, kognitivním, sociálním a emocionálním potřebám tak, aby byla vývojová specifika v plné míře respektována. Každému dítěti je třeba poskytnout pomoc a podporu v takovém rozsahu, který individuálně potřebuje a v kvalitě, jež mu vyhovuje. Proto je nutné, aby vzdělávací působení vycházelo z pedagogické analýzy – z pozorování a uvědomění si individuálních potřeb dítěte, ze znalosti jeho aktuálního rozvojového stavu i konkrétní životní a sociální situace a pravidelného sledování jeho rozvojových a vzdělávacích pokroků. Jen tak je možné zajistit, aby výchovné a vzdělávací aktivity probíhaly v rozsahu potřeb jednotlivých dětí, aby každé dítě bylo citlivě podněcováno, pozitivně motivováno a vhodně stimulováno.

Na základě zkušeností nabízíme program pro děti mezi 2. a 3. rokem postaven na:

chápajícím a láskyplnému přístupu dospělých k dětem
prostředí přizpůsobenému dvouletým dětem – bezpečné, strukturované
pro jasnou orientaci a vhodné k učení základních návyků – pořádku a řádu, sebeobsluhy a v neposlední řadě možnost zkušenosti z pokusů, omylů a chyb
místečko ve třídě pro dvouleté děti – bezpečně vymezené, přesto součástí celku
část programu společnou s dětmi staršími – obohacující pro mladší i starší děti
program hraní, vzdělávání a podpory rozvoje dvouletých dětí výtvarné, hudební, tělesné činnosti uzpůsobené dětem mladším tří let
pomůcky, hračky a materiál pro dvouleté děti
podmínky pro sebeobsluhu dvouletých dětí
přístup k dětským záchodům a umyvadlům, vše důležité ve výšce a velikosti pro malé děti
podpora samostatnosti a rozhodování
odpočinkový koutek v pokojíčku ve třídách

6.2. Péče o děti do tří let

Vycházíme z toho, že se dítě nejlépe učí nápodobou a na základě tzv. dovednostního tréninku (časté opakování určité činnosti tak dlouho, až si ji dítě podvědomě osvojí).

Dětem předáváme elementární dovednosti a rozvíjíme ho po všech stránkách, učíme ho základním sociálním a hygienickým návykům. Využíváme dětské přirozené zvídavosti k získávání nových poznatků ve formě her, písniček, knížek atd.

Cílem je rovněž prostřednictvím hry a zábavy docílit vytvoření zcela přirozeného prostředí, ve kterém se dítě bude cítit dobře a bude tak moci rozvíjet svou jedinečnou osobnost.

Důraz je kladen i na dostatek pohybu, což umožňuje vhodné, vstřícné, podnětné a obsahově bohaté prostředí i okolí mateřské školy.

Délka trvání činností může trvat u mladších batolat 5–10 minut a starších batolat 10–15 min.
(Metodika výchovné práce v jeslích a mateřských školách, Ludmila Bělinová a kolektiv)

6.3. Adaptační program pro nově příchozí děti

Adaptační program je určen pro děti, které MŠ přijala a pro děti s maminkami, které mají zájem o podání přihlášky do MŠ.

Adaptace probíhá během celého školního roku, kromě mě uzavření MŠ.

Pravidla pro účastníky adaptačního programu:

dítě i rodič smí do MŠ zdraví
dítě i rodič dodržují hygienická pravidla
rodič má nad svým dítětem po celou dobu dozor
rodič nezasahuje do vzdělávacích, ani výchovných aktivit
stravu a pitný režim si rodič zajistí sám
rodič s dítětem dodržuje režim dne v MŠ

7. PODMÍNKY K ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ DĚTÍ

Bezpečnost dětí v mateřské škole odpovídají po celou dobu práce s dětmi učitelky mateřské školy nebo pedagogičtí pracovníci školy, a to od doby převzetí až do doby jejich předání zástupci dítěte nebo jim pověřené osobě.

Jedna učitelka mateřské školy odpovídá při pobytu dětí mimo území školy za bezpečnost nejvýše:

dvaceti dětí z běžných tříd (smyslově, tělesně a duševně zdravých) starších tří let
dvanácti dětí v případě, že jsou mezi nimi děti s přiznanými podpůrnými opatřeními druhého až pátého stupně nebo děti mladší tří let.
Bezpečnost dětí při pobytu venku je v našich podmínkách zajištěna překrýváním služeb pedagogů, v případě, že toto není možné, určuje vedoucí učitelka mateřské školy při vyšším počtu dětí nebo při specifických činnostech (výlet apod.) nebo při pobytu v prostředí náročném na bezpečnost dětí, dalšího pedagogického pracovníka nebo zletilou osobu způsobilou k právním úkonům zajišťující bezpečnost dětí, která je v pracovněprávním vztahu ke škole (školnice, vedoucí stravování atd.).
Učitelka mateřské školy předá dítě pověřené osobě jen na základě písemného pověření zástupcem dítěte.
V době realizace zájmových kroužků zodpovídá za děti, které se činnosti účastní, vždy vedoucí zájmového kroužku, a to od doby převzetí dětí od třídní učitelky nebo zákonného zástupce do doby jejich předání zákonnému zástupci

Budova MŠ je k zajištění bezpečnosti dětí zajištěna bezpečnostním systémem, a to vždy v době od 6,30 do 16.00 hodin. Příchozí musí použít domovní zvonek.
Vstup cizím osobám do budovy a prostoru MŠ je dovolen pouze v doprovodu nebo s vědomím vedoucí učitelky.

Opatření při úraze:

Všichni zaměstnanci jsou povinni okamžitě poskytnout první pomoc při jakémkoliv úraze, v případě potřeby přivolají lékařskou pomoc, v nezbytně nutném případě zajistí převoz zraněného do zdravotnického zařízení. Zároveň jsou povinni bezodkladně informovat zákonné zástupce dítěte, ředitelku školy a vedoucí učitelku MŠ.
Každý úraz bude zaznamenán do knihy úrazů. U úrazů, kde bylo nutné ošetření lékaře, vyplní vedoucí učitelka nebo učitelka „Záznam o úraze“ a předá ředitelce ZŠ nejpozději do 3 dnů od úrazu.

8. ORGANIZACE VZDĚLÁVÁNÍ

8.1. Třídy a jejich charakteristika

Naše mateřská škola má v současné době dvě třídy. Třídy jsou heterogenní, kdy v 1. třídě jsou děti 2–3 let a ve 2. třídě jsou děti 4–7 let (nebo v 1. třídě se budou vzdělávat děti nejmladší a střední skupiny a nejstarší děti budou samostatně ve 2. třídě). V dolní třídě pracují dvě učitelky a horní třídě pracují také dvě učitelky, které souběžně působí v době přípravy a pobytu venku, oběda a při přípravě na odpolední odpočinek.

Třídy se naplňují zpravidla do maximálního počtu, a to u dolní třídy do počtu 16 dětí a u horní třídy do počtu 24 dětí.

8.2. Povinné předškolní vzdělávání v MŠ

Děti, které dosáhly k 31. 8. daného školního roku 5 let, jsou zařazeni do povinného předškolního vzdělávání. Vzdělávání probíhá denně v době od 8:00 do 12:00 hod. tz. 4 hodiny souvislého vzdělávání. Povinnost předškolního vzdělávání není dána ve dnech školních prázdnin (tak jako v ZŠ a SŠ).

Individuální vzdělávání se umožňuje na základě písemného oznámení řediteli zákonným zástupcem, vždy 3 měsíce před začátkem školního roku. Toto vzdělávání se umožňuje pouze v odůvodněných případech. Individuální vzdělávací plány se zpracovávají pro děti s odloženou školní docházkou anebo pro děti s povinnou školní docházkou, kterým dané okolnosti neumožňují denně navštěvovat MŠ (např. děti rodičů, kteří mají přechodný pobyt v zahraničí, ze zdravotních důvodů apod.). Tyto plány vypracovávají zpravidla třídní učitelky. Naplnění tohoto individuálního vzdělávacího plánu je ověřováno přezkoušením dítěte učitelkou, kterou určí vedoucí učitelka MŠ.

8.3. Přijímací řízení

Zápis dětí do mateřské školy (dále MŠ, škola) na následující školní rok probíhá v období od 2. května do 16. května – přesné datum stanoví ředitelka školy a spolu s kritérii (viz. příloha č. 1), pro přijímání dětí do MŠ zveřejní. Zákonní zástupci jsou o termínu vyrozuměni formou propagačních materiálů, na webových stránkách ZŠ a MŠ v tom kalendářním roce, ve kterém následující školní rok začíná. Děti mohou být do MŠ přijímány i v průběhu školního roku.

9. CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

Jsme mateřskou školou rodinného typu se zaměřením na ekologii a přírodu.

Naší snahou je rozvíjet všestranně osobnost dítěte, prohlubovat kladné charakterové vlastnosti, učit děti kladným postojům k veškerému dění, chápání a vidění světa v přirozených životních situacích. Podporovat sebevědomí, sebedůvěru, schopnost seberealizace a vytvářet tak podmínky pro spokojený, radostný život. Základní cíle vychází z rámcového programu pro MŠ.

Cílem je vytvořit atmosféru rodinného prostředí, kdy se děti i rodiče budou cítit spokojeně a budou moci otevřeně bez zábran hovořit o svých požadavcích či problémech. Učitelka MŠ bude pro děti partnerem, který pomáhá dětem objevovat dosud nepoznané, která bude dbát zodpovědně na bezpečnost dětí a bude vytvářet pro děti podnětné prostředí.

9.1. Dlouhodobé cíle

Osvojování základů hodnot, na nichž je založena naše společnost

Vytvářet sociální klima na základě vzájemné důvěry, úcty, solidarity a spolupráce mezi dětmi (využití heterogenní věkové skupiny dětí), učitelkami MŠ, pedagogickými pracovníky a správním personálem mateřské školy.

Rozvíjení dítěte, jeho učení a poznání

Učit děti komunikovat, ale i naslouchat, projevovat vlastní názory a přání, upevňovat zdravé sebevědomí a potlačovat agresivitu.

Získávání osobní samostatnosti

Učit děti samostatnosti v oblasti hygienických návyků a v oblasti sebeobsluhy. Vést je k psychické a sociální samostatnosti, sebejistotě a pečlivosti.

Získávat kladný vztah k přírodě

Učit děti vnímat sebe sama jako součást okolního světa a přírody. Vytvářet u nich základy odpovědného přístupu k ní a prostředí vůbec.

9.2. Metody a formy

Formy vzdělávání: vzdělávání je uskutečňováno ve všech činnostech a situacích formou spontánních a řízených aktivit. Specifickou formu představuje didakticky cílená činnost, ve které učitelka naplňuje konkrétní vzdělávací cíle formou zaměřeného i spontánního učení za aktivní účasti dítěte (prožitkové činnosti, experimentování apod.). Všechny činnosti obsahují

prvky hry, tvořivosti. Mateřská škola uplatňuje individuální, skupinovou a hromadnou formu vzdělávání.

Metody vzdělávání: v mateřské škole se klade velký důraz na celkovou samostatnost dětí, schopnost vyjádřit svůj názor, umět požádat o pomoc, případně pomoci druhému, nebát se odmítnout nežádoucí projevy chování druhých, poradit si v běžných denních situacích a umět se rozhodnout. Vzdělávací program je individualizovaný, učitelka hledá optimální pedagogické cesty ke každému dítěti, snaží se najít a vyzdvihnout jeho silné stránky a posílit či rozvinout slabší stránky. Snahou je respektovat individuální potřeby dětí. Využívat především herních forem a metod práce:

Metoda prožitková
Metoda kooperativního učení hrou
Metoda situačního učení
Metoda spontánního a sociálního učení
Metoda praktické zkušenosti
Metoda na základě přímých zážitků

Všechny aktivity jsou montánní i řízené, vzájemně provázané a vyvážené.

Vzdělávání dětí v naší škole je uskutečňováno ve všech činnostech a situacích, které se během dne vyskytnou. Učitelky pracují s dítětem individuálně, ve skupinách, ale i frontálně.

9.3. Průběh vzdělávání dvouletých dětí

Dítě a jeho tělo

Tělesné schopnosti se rozvíjí především přirozenými pohybovými činnostmi, při nichž převládají pohyby lokomoční – chůze, běh, skok, lezení. Souvisí s utvořením základního návyku pro správné držení těla, zautomatizováním již zvládnutých pohybů (poloha a pohyb paží i nohou v různých polohách těla), prováděním dechových cviků, relaxačních cviků, procvičováním lezení, chůze, běhu, skoku, házení a cviky na obratnost a odvahu. Je důležité využívat podnětnost prostředí k rozvoji aktivity dětí, ke snaze zkoumat a objevovat.

Pro děti do 3 let jsou nepřípustné tyto cviky: kotoul vzad, skok do hloubky větší než výška dítěte od pasu k zemi, delší výdrže ve stojích a výdrže paží, přetahy a přetlaky, vzpory a visy za ruce, chůze po rukou, široké stoje rozkročné (provazy), doskoky na tvrdou podložku

Dítě a jeho psychika

Postupně pojmenuje části těla, zná předměty denní potřeby a jejich použití, pozná jednoduchá jídla, zná své jméno, příjmení, značku, zná jména dalších dětí, orientuje se v prostředí MŠ, zná běžné dopravní prostředky, pozná běžné druhy ovoce a zeleniny, umí s pomocí uklízet hračky, třídí předměty čtyř barev (žlutá, modrá, zelená, červená), třídí předměty čtyř tvarů (kostka, kulička, stříška, válec), rozlišuje vlastnosti předmětů (krátké – dlouhé, teplé – studené, mokré – suché, čisté – špinavé), reaguje na změnu místa (sem, tam), reaguje na změnu polohy věcí, osob (polož, pověs, zahoď, sedni si, vstaň, lehni si, klekni si atd.), chápe jednoduchá označení času (ráno, večer, brzy, hned, potom, rychle, pomalu atd.), rozlišuje zvuky, pozná známé předměty a činnosti na obrázku, napodobuje hru, rozumí jednoduché hovorové řeči, klade jednoduché otázky, umí odpovídat na otázky, rozumí jednoduchému ději scénky (maňáskové, loutky), vyjadřuje se jednoduchými větami, sleduje srozumitelné verše a říkadla, zapamatuje si výrazné verše a říkadla. Dokáže slovně vyjádřit své city, dokáže se krátkodobě soustředit na hru, dokončí započatou činnost, umí požádat o hračku, dělí se o hračku s kamarádem, umí poprosit, poděkovat, pozdravit. Je vhodné dítěti poskytnout jednoduchá, citově přitažlivá a názorná poučení.

Dítě a ten druhý

Rozvoj přirozené touhy pomáhat v běžných situacích, zapojení se do společenských her, vnímání a pozorování života kolem sebe. Pozorování a vnímání prostředí, v němž dítě žije a pozorování starších dětí. Dodržování pravidel slušného chování, pravidel vytvořených v MŠ, usměrňování svých požadavků vůči jiným. Rozvoj dorozumívacích schopností a spolupráce s blízkými lidmi a dětmi.

Dítě a společnost

Rozvoj schopnosti žít ve společenství ostatních, spolupracovat, podílet se na společných činnostech, přijímat základní hodnoty v tomto společenství. Rozvoj raného dětského poznávání formování počátečních postojů k okolnímu prostředí, rozvoj orientace ve známém prostředí.

Využívání nabízených možností (např. tanečků, rytmizací, zpěvu, jednoduchých dětských písniček, zhudebňování říkanek, sluchových cvičení, hra se stavebnicemi různých tvarů a velikostí, stavění kostek na sebe, práce s plastelínou, vystřihování, lepení, navlékání, vhazování a vkládání předmětů, hra na obchod, na maminku, kadeřnici, opraváře, uklízečku, lékaře, malování, kreslení, modelování, dramatizace, poslech, vyprávění pohádek, příběhů atd.) pro tvorbu společenské role v MŠ. Každodenní seznamování se a pozorování práce dospělých (důležitost této práce pro společnost).

Dítě a svět

Vytváření pěkného a pozitivního vztahu k místu, ve kterém dítě žije. Podporování raného dětského poznávání, formování počátečních postojů k okolnímu prostředí, rozvoj orientace ve známém prostředí, vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem a přírodou živou i neživou. Rozvoj poznatků o základních přírodních, společenských, demografických, kulturních a jiných jevech.

Zaměřovat pozornost dětí na vše zajímavé, co se kolem děje, povzbuzovat aktivitu dětí ve vyhledávání zajímavých objektů pro pozorování; umožňování kontakt s přírodou spojený s aktivním pohybem a hrami, vést děti ke sledování změn v přírodě během roku, podněcovat používání přírodních materiálů při hře; učit dítě šetrně zacházet s hračkami, obrázky, knihami

vést děti k přiměřené opatrnosti.

Rozvoj sebeobsluhy a hygienických návyků

Dodržuje přiměřenou čistotu při stolování, samostatně jí a pije s částečnou dopomocí, udržuje osobní hygienu – umí použít záchod, chlapci umí malou stranu vykonávat vstoje, umí si umýt a utřít ruce, obličej, umí smrkat a používat kapesník, umí se částečně svlékat a oblékat, zouvat a obouvat.

Závěr

Je nutnost znát specifika batolecího věku, a to nejen z pohledu prostředí, jež batolata vyžadují a potřebují, ale především z hlediska výchovného působení. Institucionální výchova by měla neustále usilovat a podporovat harmonický rozvoj dítěte v souladu s jeho potřebami a vývojovými zákonitostmi.
Přesto děti v tak časném věku kolektivním zařízením ještě vývojově nedorostly a nedozrály a dětský organismus, jak tělesný, tak psychický nemá být zatěžován něčím, k čemu ještě nedozrál. Ne že by se dítě pod takovým náporem muselo nutně hroutit, nebo že by neblahý efekt musel být masově nápadný, ale přece jen, můžeme-li pro dítě udělat něco lepšího, příjemnějšího a jeho vývoji přiměřenějšího, měli bychom toho využít. A to mluví jednoznačně pro výchovu v rodině.

(Zdeněk Matějček, Prvních šest let ve vývoji a výchově dítěte)

10. VZDĚLÁVACÍ OBSAH

Podle Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání, ze kterého vycházíme, je uspořádán do pěti vzdělávacích oblastí, které tvoří vnitřně propojený celek.

Tyto oblasti jsou:

Oblast biologická – Dítě a jeho tělo
Oblast psychologická – Dítě a jeho psychika
Oblast interpersonální – Dítě a ten druhý
Oblast sociálně kulturní – Dítě a společnost
Oblast environmentální – Dítě a svět

Dítě a jeho tělo

Naučit děti samostatnosti v sebeobsluze i jednání, zdravým životním návykům a postojům. Podporovat růst, vývoj a fyzickou pohodu dětí, zlepšovat jejich zdatnost a pohybovou kulturu.

Dítě a jeho psychika:

Podporovat všestranný rozvoj dítěte po stránce jazykové, myšlenkové a tvůrčí. Rozvíjet jeho dovednosti při získávání znalostí, představivosti a fantazie, učit je poznávat sám sebe, rozvíjet citové vazby a vztahy, cvičit vůli k vlastní seberealizaci.

Dítě a ten druhý:

Učit děti vzájemné komunikaci mezi sebou a dospělými, ostatními dětmi a podporovat utváření vztahů a vazeb.

Dítě a společnost:

Pomáhat dětem k osvojování dovedností, návyků a postojů, které jsou základem pro život ve společnosti ostatních lidí a povedou je k dodržování všeobecně uznávaných hodnot estetických, společenských a morálních.

Dítě a svět:

Učit děti vnímat sebe sama jako součást okolního světa a přírody. Vytvářet u nich základy odpovědného přístupu k ní a prostředí vůbec.

Obsah jednotlivých oblastí se odráží v integrovaných blocích, které zahrnují záměr, cíle vzdělávací nabídku a klíčové kompetence. Podtémata integrovaných bloků si učitelky vytvoří dle zájmu dětí. S jednotlivými podtématy budou pracovat minimálně týden, ale i déle, dle zájmu dětí a obsažnosti vzdělávací nabídky, kterou dětem připraví. Další očekávané výstupy a klíčové kompetence, si v širší formě k tématu a obsahu integrovaného bloku, vytvoří učitelky ve svých třídních vzdělávacích plánech.

Doplňkové aktivity pro děti a rodiče, jsou plánovány vždy na daný školní rok a obohacují tak vzdělávací program pro děti.

Název školního vzdělávacího programu:

„S úsměvem jde všechno líp“

10.1. Integrované bloky

Kdo a co je kolem nás
Příroda čaruje
Barvy podzimu
Vánoční snění
Tajemství zimy
Pojďme za zvířátky
Jarní probuzení
Aprílové proměny
Jsme rádi na světě
Cestujeme se sluníčkem

Bloky se můžou měnit podle potřeb a zájmů dětí a dané situace.

Kdo a co je kolem nás

Dílčí vzdělávací cíle: podporovat

Seznámení s místem a prostředím, ve kterém dítě žije a vytváření si pozitivního vztahu, k tomuto prostředí, bezpečnost ve třídě, pravidla třídy
Orientace v prostoru
Rozvíjení estetického vnímání
Osvojení si znalosti barev
Rozvoj hudebních dovedností a vnímání rytmu
Jazykové schopnosti a dovednosti

Vzdělávací nabídka:

Hry určené k seznámení dětí a zapamatování si jmen
Seznámení se s prostředím MŠ a okolím
Získávání základních poznatků kolektivního soužití dětí (pravidla třídy)
Využití rytmických nástrojů k vnímání rytmu (sluchové vnímání podporující jazykovou a pohybovou výchovu)
Třídění ovoce podle barev, vzhledu, chuti a vůně
Nácvik chůze (po rovině, zvlněném terénu, chůze pozpátku, po špičkách, po patách správné držení těla)

Očekávané výstupy:

Osvojit si elementární poznatky, schopností a dovedností, důležitých pro navázání a rozvíjení vztahů k dětem ve třídě a druhým lidem
Vytvářit si podvědomí o mezilidských hodnotách
Získat relativní citové samostatnosti
Rozvíjet jemnou motoriku ve výtvarných činnostech
Osvojit si praktické dovednosti přiměřeně věku dětí

Příroda čaruje

Dílčí vzdělávací cíle:

Matematické představy a orientace v prostoru
Rozvíjení estetického vnímání a znalosti barev
Rozvoj hrubé a jemné motoriky ve výtvarných činnostech a hrách
Prohloubení si znalostí o prostředí, ve kterém žijeme, vytváření si vztahu k němu
Upevňování návyku sebeobslužných činností
Hygiena

Vzdělávací nabídka:

Procvičování si početních dovedností hravou formou
Jazykové dovednosti (gymnastika mluvidel)
Výtvarné hry, malování, kreslení, lepení
Pohybové hry týkající se tématu týdne
Rozumová výchova (ptáci a zvířata)
Stromy v lese
Zdravotní cviky, ranní cvičení s říkadly

Očekávané výstupy

Získat řečové schopností a jazykových dovednosti – receptivní a produktivní
Osvojit si praktické dovednosti, přiměřené věku dítěte
Umět využit tvořivé myšlení
Získat relativně citovou samostatnost
Vytvářet si povědomí o mezilidských morálních hodnotách

Barvy podzimu

Dílčí vzdělávací cíle:

rozvoj zájmu o další formy sdělování verbální i neverbální (výtvarné, hudební, pohybové, dramatické)
rozvoj tvořivosti (tvořivého myšlení, řešení problémů, tvořivého sebevyjádření)
experimentování s barvami
rozlišování barev a jejich odstínů
rozvoj schopnosti žít ve společnosti ostatních lidí, spolupracovat s ostatními
uplatňovat návyky v základních formách společenského chování ve styku s dospělými i dětmi
rozvoj poznatků o přírodě, o světě i o životě a jejich proměnách

Vzdělávací nabídka:

výlety do přírody
estetické a tvůrčí aktivity, situační učení, didaktické hry
manipulace s předměty, zkoumání jejich vlastností
činnosti zaměřené k vytváření (chápání) pojmů a osvojení poznatků (vysvětlování, objasňování…)

Očekávané výstupy:

vyjadřovat představivost a fantazii v tvořivých činnostech
vyvíjet volní úsilí, soustředit se na činnost a její úsilí
zachytit a vyjádřit své prožitky
řadit, třídit, porovnávat předměty podle určitých kritérií (barva, tvar velikost)

Vánoční snění

Dílčí vzdělávací cíle:

rozvoj kulturně-estetické dovednosti výtvarné, hudební a dramatické (vánoční tradice a slavnosti u vánočního stromku)
rozvoj estetické a tvůrčí činnosti slovesné a literární (poslech pohádek, příběhů a veršů)
prostřednictví podstatných znaků rozlišovat a orientovat s časových vztahů v rámci dne, týdne, měsíce a roku ve spojení s konkrétními činnostmi
rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních (vnímání, naslouchání, porozumění) i produktivních (vyjadřování, výslovnost, vytváření pojmů, odpovídání na otázky k textu, mluvní projev)

Vzdělávací nabídka:

estetické činnosti zaměřené na vánoční období, zdobení tříd
koledy, říkadla (téma Vánoce),
pečení vánočních perníků a cukroví
poslech čtených příběhů o Vánocích
dramatizace, hraní rolí

Očekávané výstupy:

umět si vyzdobit třídu (za pomoci učitelky)
pozorně poslouchat, sledovat se zájmem literární dílo a hodnotit svoje zážitky (říci, co bylo zajímavé, co je zaujalo)
zvládat základní hudební dovednosti (zazpívat jednoduché koledy)
vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, pocity…
umět se orientovat v čase a v prostoru

Tajemství zimy

Dílčí vzdělávací cíle:

vytváření elementárního podvědomí o přírodním prostředí, o jeho rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách
rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností
rozvoj komunikativních dovedností (verbálních a neverbálních)
rozvoj paměti a pozornosti, přechod od bezděčných forem těchto funkcí k úmyslným, rozvoj představivosti a fantazie
rozvoj poznatků o tom, co je nebezpečné a proč
sluchově rozlišovat začáteční koncové slabiky a hlásky ve slovech
poznat některá písmena a číslice
přijímat pozitivní ocenění i svůj případný neúspěch a vyrovnat se s tím

Vzdělávací nabídka:

poznávání přírodního okolí, sledování rozmanitosti a změn zimní přírody
společné diskuse, rozhovory
rozhodování a sebehodnocení
záměrné pozorování běžných objektů a předmětů, určování a pojmenování jejich vlastností (velikost, barva, tvar, materiál, dotek, chuť vůně…)
artikulační, sluchové, řečové hry, hry se slovy….

Očekávané výstupy:

uplatňovat analyticko-systematické myšlení při slovních hrách
vést rozhovor
být citlivý ve vztahu k živým bytostem, k přírodě a k věcem
vnímat a rozlišovat pomoci všech smyslů
být citlivý ve vztahu k přírodě
rozlišovat, co prospívá zdraví a co mu škodí

Pojďme za zvířátky

Dílčí vzdělávací cíle:

vytváření pozitivních vztahů k přírodě a ke světu
rozvoj dovedností umožňujících tyto vztahy a postoje vyjadřovat a projevovat
rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách
poznávání a rozlišování zvířat a ptáků
rozvoj schopností prosadit se ve skupině, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvat a spolupracovat
vyjadřování a sdělování svých prožitků různými prostředky
rozvoj základních číselných a matematických pojmů, elementární matematické souvislosti a podle potřeby je prakticky využívat
mít základní dětskou představu o tom, co je v souladu se základními hodnotami, i co je s nimi v rozporu, a snažit se podle toho chovat

Vzdělávací nabídka:

pozorování zvířat, seznámení s jeho významem a částmi jeho těla
kreativní výtvarné činnosti
hudební činnosti
kognitivní činnosti (kladení otázek, odpovědi, diskuze nad tématem, objevování, vyprávění)

Očekávané výstupy:

osvojit si elementární poznatky o zvířatech, které jsou pro dítě blízké, pro ně smysluplné a přínosné, zajímavé a jemu pochopitelné
pomáhat pečovat o přírodu
zachycovat skutečnosti ze svého okolí a vyjadřovat své představy pomoci různých výtvarných technik
dodržovat pravidla her jiných činností

Jarní probuzení

Dílčí vzdělávací cíle:

rozvoj pohybových schopností v oblasti hrubé i jemné motoriky
osvojení si věku přiměřených praktických dovedností
rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností a kultivovaného projevu
rozvoj smyslového vnímání
rozvoj paměti, pozornosti
rozvoj tvořivosti,
seznamovat se s pravidly chování ve vztahu k druhému – rozvíjení vztahů a kooperativních dovedností
poznávání pravidel společenského soužití – rozvoj schopnosti žít ve společenství ostatních lidí
rozvoj základních společenských postojů, rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách

Vzdělávací nabídka:

lokomoční činnosti, hudebně pohybové činnosti – manipulační činnosti s nástroji, činnosti
seznamující děti s věcmi, které je obklopují, sluchové a rytmické hry, společné rozhovory,
individuální a skupinová konverzace – zpěv, přednes, prohlížení knížek, hry zaměřené
k poznávání zvuků, experimenty s materiálem, přirozené pozorování blízkého prostředí,
pozorování životních podmínek – klíčení obilí, čočky, řeřichy, setí květin do květináčů

Očekávané výstupy:

mít podvědomí o přírodním prostředí, získávání zkušeností v okolí dítěte
pomáhat pečovat o okolní životní prostředí
mít povědomí o širším přírodním prostředí i jeho dění v rozsahu praktických zkušeností a dostupných praktických ukázek v okolí dítěte

Aprílové proměny

Dílčí vzdělávací cíle:

osvojení si dovednosti důležité k podpoře zdraví, bezpečnosti, osobní pohody i pohody prostředí
rozvoj tvořivého sebevyjádření
učit děti soustředění, koncentraci, vnímání i uvolnění
učit děti vnímat povrchy, zprostředkovat jim kontakt s materiálem,
rozvoj koordinační schopnost
vytvoření podvědomí o vlastní sounáležitosti se světem, s živou i neživou přírodou
rozvoj tvořivosti při uměleckém využívání přírodních materiálů

Vzdělávací nabídka:

přirozené i zprostředkované poznávání přírodního okolí, sledování rozmanitosti a změn v přírodě (příroda živá i neživá, přírodní jevy a děje, krajina a její ráz, podnebí, počasí, ovzduší a roční období)
pozorování, objevování/práce s lupou/, smyslové hry, matematické úkoly,
slet čarodějnic na zahradě, experimentování, vaření čarodějných lektvarů
tvořivé činnosti s využití přírodnin

Očekávané výstupy:

mít podvědomí o významu životního prostředí (přírody a společnosti) pro člověka, uvědomit si, že způsobem, jakým se děti i ostatní v jeho okolí chovají, ovlivňují vlastní zdraví i životní prostředí
pomáhat pečovat o životní prostředí

Jsme rádi na světě

Dílčí vzdělávací cíle:

osvojení si poznatků o těle a jeho zdraví, o pohybových činnostech a jejich kvalitě, znát některé orgány a jejich funkce
rozlišování aktivit zdraví prospívajících a škodlivých
vytvoření základů aktivních postojů ke světu, k životu, pozitivní vztah ke kultuře a umění, rozvoj dovedností, umožňujících tyto vztahy a postoje projevovat
rozvoj výtvarné činnosti
umělecké vyjádření emocí, představa a fantazie
seznámení s pravidly s chováním ve vztahu k druhému
posilování prosociálního chování ve vztahu k druhým lidem (v rodině, v MŠ, ostatním dětem …)

Vzdělávací nabídka:

aktivity podporující uvědomování si vztahů mezi lidmi (rodina, kamarádství, přátelství, úcta ke stáří)
činnosti zaměřené na poznávání sociálního prostředí, v němž dítě žije – rodina (funkce rodiny, členové rodiny, život v přírodě, rodina ve světě zvířat...)
hry zaměřené k poznávání a rozlišování různých společenských rolí (dítě, dospělý, rodič, učitel, žák, profesní role…)
výtvarné činnosti k tématu
příprava vystoupení pro maminky a veřejnost

Očekávané výstupy:

uvědomovat si svá práva ve vztahu k druhému
přiznávat stejná práva druhým a respektovat je
porozumění běžným projevům vyjádření emocí a nálad
zachycovat skutečnost ve svém okolí a rodině
vyjádřit své představy pomoci různých výtvarných technik

Cestujeme se sluníčkem

Dílčí vzdělávací cíle:

vytváření základů pro práci s informacemi
rozvíjení schopností k sebeovládání, uvědomovaní si své samostatnosti, zaujímat vlastní názory postoje a vyjadřovat je
rozlišování dopravních prostředků
využití nových slov a aktivně je používat, ptát se na slova, kterým nerozumím
rozvoj kooperativních dovedností – společně organizovat hru
vytváření vztahu k místu a prostředí, ve kterém žije
rozvíjet vztah k okolnímu životnímu prostředí, dbát o pořádek a čistotu, nakládat vhodným způsobem s odpady, starat se o rostliny, chránit přírodu v okolí, živé tvory
mít povědomí o významu životního prostředí pro člověka

Vzdělávací nabídka:

využívání přirozených podnětů, situací a praktických ukázek v životě a okolí k seznamování dětí českou republikou (výlety)
práce s literárními texty, encyklopediemi atd.
hry na téma dopravy (bezpečné chování na silnici, na cyklostezce, v dopravním prostředku, na chodníku) a ostatní námětové hry
využití výtvarných technik a přírodních materiálů

Očekávaná výstupy:

orientovat se ve svém prostředí, kde dítě žije
všímat si změn a dění v nejbližším okolí
vnímat, že svět má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný, nekonečně pestrý a různorodý
uvědomovat si nebezpečí, se kterým se můžeme ve svém okolí setkat, mít podvědomí, jak se prakticky chránit (vědět, jak se bezpečně vyhnout, kam se v případě potřeby obrátit o pomoc)

Témata k integrovaným blokům si vytvoří učitelky v třídních vzdělávacích plánech.

Dle potřeby si doplní dílčí vzdělávací cíle, vzdělávací nabídku a očekávané výstupy.

11. EVALUACE

Metody hodnocení:

Pozorování (záměrné s určitým cílem, nahodilé)
Analýza dokumentace (vzdělávací programy, třídní knihy aj.)
Hospitace (mezi učitelkami, ředitelkou)
Dotazník, anketa (pro rodiče, pro učitelky)
Rozhovory, diskuse (s dětmi, s rodiči, učitelkami aj.)
Pomocí portfolií (rozbor dětských prací atd.)

Formy hodnocení:

Hodnocení po ukončení integrovaných bloků (zápisy v TVP)
Sebehodnocení pedagogů – dle svého uvážení (ústně)
Kontrolní činnost (dle plánu a záznamu z kontrolní činnosti)
Hospitační činnost
Závěrečné hodnocení výchovně vzdělávací práce v daném školním roce.

Časový plán:

Hodnocení školy - 1 x za 3 roky – ředitelka
Hodnocení TVP - 1 x za rok (všechny pedagogické pracovnice)
Hodnocení, které provádí učitelky v jednotlivých třídách:
- každodenní vyhodnocování pedagogické činnosti (ústně)
- integrované bloky – po jejich ukončení (písemně)
- diagnostické záznamy o dětech (průběžně, písemně)
Dotazníky pro rodiče – 1x za rok (dle potřeby a zájmu)
Sebehodnocení učitelky (průběžné, ústně)

Hodnocení prováděné vedoucí učitelkou a ředitelkou ZŠ a MŠ:

hospitační činnost – 1–2 x za rok
1. kontrolní činnost (třídní knihy, plnění TVP, diagnostiky…)

Školní vzdělávací program

1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE MATEŘSKÉ ŠKOLY LOUKA

2. CHARAKTERISTIKA PROSTŘEDÍ MŠ

3. PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ

3.1. Věcné podmínky

3.2. Životospráva

3.3. Psychosociální podmínky

3.4. Organizace chodu MŠ

3.5. Řízení mateřské školy

3.6. Personální a pedagogické zajištění

3.7. Spoluúčast rodičů

4. VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI

4.1. Pojetí vzdělávání dětí s přiznanými podpůrnými opatřeními

4.2. Systém péče o děti s přiznanými podpůrnými opatřeními v mateřské škole

4.3. Podmínky vzdělávání dětí s přiznanými podpůrnými opatřeními

5. VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH

6. ZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ OD DVOU DO TŘÍ LET

6.1. Podmínky vzdělávání dětí od dvou do tří let

6.2. Péče o děti do tří let

6.3. Adaptační program pro nově příchozí děti

7. PODMÍNKY K ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ DĚTÍ

8. ORGANIZACE VZDĚLÁVÁNÍ

8.1. Třídy a jejich charakteristika

8.2. Povinné předškolní vzdělávání v MŠ

8.3. Přijímací řízení

9. CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

9.1. Dlouhodobé cíle

9.2. Metody a formy

9.3. Průběh vzdělávání dvouletých dětí

10. VZDĚLÁVACÍ OBSAH

10.1. Integrované bloky

11. EVALUACE

Rychlé odkazy

Kde nás najdete?

Kontakt